Poprvé spolu hrály na antuce v americkém Charlestonu. Na dubnové akci pronikly do finále a měly jasno, že si spolu musí zase zahrát. To splnily o dva měsíce později, kdy nastoupily Bouzková s Hradeckou k turnaji v Birminghamu, kde také vybojovaly svůj první společný titul.

Velkým úspěchem byl i postup do čtvrtfinále Wimbledonu, kde Češky zastavily až Japonky Aojamaová s Šibaharaovou. To v Praze už přemožitelky nenašly. K druhému titulu navíc dokráčely ve velkém stylu, bez ztráty setu!

Přesto však Hradecká viděla ve hře svého páru drobné nedostatky. „Dneska se to trochu zadrhávalo. Byl to první zápas, kdy jsme byly takové zpomalené. Ale asi to jednou přijít muselo,“ hodnotila finále zkušená šestatřicetiletá deblistka. „Jsem ráda, že to máme za sebou, a k tomu vítězně. Sedíme si povahově i na kurtu.“

„Vyhrát titul doma? Lepší to ani být nemůže,“ radovala se z vítězství o 14 let mladší Bouzková. „Atmosféru jsme si užily, byla skvělá. Moc nám pomohla.“ 

S tím souhlasí i Hradecká: „Domácí turnaje jsou neuvěřitelné. Domácí prostředí, mohou se přijít podívat rodiče i kamarádi. Mohlo bych jich být více,“ smála se hráčka, která si zahrála na okruhu více než 100 finálových zápasů! „Maruška mi spočítala, že to bylo dnes 102. finále. To není špatné, ne?“ usmívala se.

Právě zkušenosti Hradecké a dravost Bouzkové jsou něčím, co tento pár dokáže pohánět na nejvyšší mety. To přiznává i dvaadvacetiletá Marie, která si souhru s mnohem ostřílenější parťačkou užívá. „Každý zápas se něco učím, Lucka diktuje a já naslouchám. Dává mi to strašně moc a doufám, že si to přenesu i do singlu,“ ocenila vycházející česká hvězda.

I s ohledem na to, nakolik je spolupráce obou hráček úspěšná, byla by škoda, kdyby nepokračovala. To si uvědomují i obě pražské šampionky. „Už jsme domluvené na Ameriku. Pojedeme dál. S tím, jak si to užíváme, není důvod, abychom přestaly,“ dodala s úsměvem Bouzková.

Foto: TK SPARTA PRAHA/Pavel Lebeda (sport-pics.cz)